127 hodin [8O %]
Dráma
Napísal David Hecht   
Pondelok, 07 Február 2011 06:35

Recenze na film Dannyho Boylea 127 HODIN.

Recenze obsahuje spoilery, pokud nevíte, co se hrdinovi v přírodě stane a jak to vyřeší, čtěte dál jen na vlastní zodpovědnost.

127 HODIN byl pro mě osobně nejočekávanější film roku. Po zhlédnutí prvního traileru jsem si říkal, že pokud mě nový film Dannyho Boyla odzbrojí aspoň z jedné třetiny tak, jak se to povedlo ÚTĚKU DO DIVOČINY, budu spokojen. Výsledek je tak napůl.

Předem bych rád podotknul, že se to nedá s ÚTĚKEM DO DIVOČINY moc srovnávat, jak jsem si původně myslel. V ÚTĚKU DO DIVOČINY bylo nádherné sledovat vztahy jednotlivých vedlejších postav s hlavním hrdinou, který si svoje extrémní řešení vybral a našel si k tomu opodstatnění.

Zatímco 127 HODIN je one-man show v podání Jamese Franca (o něm později) a tudíž tu na žádné vedlejší postavy není místo. Aron Ralston je energický a nerozvážný mladík, který se vydal užít si víkend do utahské pustiny. Nikomu nedal vědět, kam jel, všechno chtěl zvládnout sám. Začátek filmu až do všemi očekávané nehody připomíná hudební videoklip. Boyle se vyžívá v rozdělování obrazu, rychlého a častého střihu (127 bude určitě jeden z vážných kandidátů na plešouna ve střihové kategorii). Celou dobu také hraje Rahmanův soundtrack, který mi místy připomínal jeho poslední OST k MILIONÁŘI Z CHATRČE. Hrdinova stylově spanilá jízda končí ve chvíli, kdy potká dvě ztracené turistky a divák neustále očekává, kdy už spadne do té díry a uřízne si ruku, protože o tom ten film přeci je, ne? Když už se tak stane a Franco se začně bezmocně kroutit ve skalní průrvě, film začíná. Franco je uvězněn s rukou pod obrovským balvanem a k přežití má sáček s jídlem, trochu vody, levný asijský nožík a pár základních turistických potřeb, lan a jednu kameru, která se stará o autenticitu celého díla.

Jak jsem již zmínil, s ÚTĚKEM DO DIVOČINY film srovnávat nehodlám, a proto jsem si vybral vhodnější exemplář, a to BURIED. Další letošní one-man show od španělského, nezávislého režiséra Cortéze, které vypráví pro změnu o muži, který se vyskytne hluboko pod zemí pohřbený zaživa někde v írácké poušti. Velká výhoda 127 HODIN oproti BURIED je délka. Film není tak dlouhý a je to dobře. Boyle se snažil zobrazit přesně to, co Aron v té situaci prožíval, nad čím přemýšlel a z valné většiny se mu to daří. Příběh se v průběhu filmu rozdělí do celkem tří rovin – minulosti, přítomnosti a snové.

Minulost a celkovou postavu Arona Rolstona dokreslují krátké flashbacky. Třetí snovou rovinu si hlavní hrdina představuje. Ta mi připadala nejzbytečnější. I přes omezený prostor si Boyle vystačil celkem dobře s nápady, na rozdíl od režiséra BURIED, kde mi připadalo, že mu ke konci nápady už došly a část stopáže zaplnil blbostmi. To ovšem není případ 127 HODIN. Je pravda, že některé scény jsou zbytečné a nemají valný význam, ale stále se to dá omluvit tím, že měly dokreslovat atmosféru zoufalé situace.

Celý film stojí na výkonu Jamese Franca, který byl výtečný. A právě jeho výkon mě na filmu potěšil nejvíce.

Před poměrně brutální scénou s řezáním ruky jsem byl varován. I tak ale musím říct, že mě zaskočila. Divákovi se naskytne dokonce pohled dovnitř ruky a celkový proces je překvapivě dlouhý, detailní a nepříjemný na pohled. Osobně mi nejde do hlavy, proč Danny Boyle podobné scény prokládá dětmi, ale víc o tom nebudu prozrazovat. Boylův klasický happyend podpořený krásnou skladbou Festival od Sigura Rose sedí perfektně a navíc je to nejsilnější a nejkrásnější část filmu, která oslavuje sílu a vůli žít.

MILIONÁŘ Z CHATRČE byla nádherná pohádka s happy endem pro širší publikum. O 127 HODIN bych tohle netvrdil. Scéna s amputací je dle mého názoru na mainstreamového diváka překvapivě brutální a já měl ještě pár minut po scéně problém dostat nepříjemný pocit z žaludku pryč. Přesto 127 HODIN doporučuji. Film patří mezi to nejlepší, co letošní Oscarová sezóna nabízí a Francovi se blýská na zářivou budoucnost.

127 Hours, USA/Veľká Británia 2010, cca 94 minút

Réžia: Danny Boyle. Scenár: Danny Boyle, Simon Beaufoy (podľa knihy Arona Ralstona). Kamera: Enrique Chediak, Anthony Dod Mantle. Hudba: A.R. Rahman. Strih: Jon Harris. Hrajú: James Franco, Amber Tamblynová, Kate Maraová, Treat Williams a ďalší

BlueBoard.cz